Asi před patnácti lety jsem měla v centru Mělníka ve starém domě ateliér. Nádherné prostory s klenbami. Celý jsme ho zrekonstruovali, vyčistili, odvezli harampádí. Jen ty reklamní poutače na krejčovství Aloise Vrby jsem si nechala. Byla jsem z nich unešená. Zdobily mi stěny ateliéru. V tu dobu jsem batikovala ubrusy a polštáře, šila šaty a plátěné tašky. Dokonce i magazín Marianne přijel a nafotil pár fotek. Asi po 10 letech jsem ateliér opustila a kovové tabule šly se mnou domů. Měla jsem je v garáži a věděla jsem, že si je jednou dám do dalšího studia nebo ateliéru… No a včera jsem dostala tento email.
Dobrý den, při procházení Vašich stránek mne zaujala fotka, na které jsou reklamní tabule Krejčovství pana Aloise Vrby. Byl jsem přímo udiven. Od kamaráda vím, že v časopise o bydlení nějaká podobná tabule byla. Tento článek jsem již nenašel. Něco podobného hledám na internetu už roky. Pan Vrba byl totiž můj dědeček a měl krejčovství na Mělníce. Z vyprávění vím o dílně, kterou měl děda s babičkou. Chtěl bych se tedy zeptat, zda náhodou nejsou tyto cedule ke koupi. Byla by to památka a vzpomínka na dědu. Mohl bych to ukázat ještě i své mamince.
No není to náhoda 🙂 Ale budou mi chybět…
Nádherný kus historie <3
ano, ano 🙂
To je dojemný příběh dvou tabulek, jste fakt úžasná a ještě se srdcem na dlani a z vaší práce je to vidět
Šárko, vy jste milá :-* Moc děkuji…
Jak se to tak někdy semele, je to zvláštní. Je v tom teda pořádný kus nostalgie. Přeji moc úspěchů a spoustu krásných dní v novém studiu. Bude krásné i bez starých dobrých a věrných cedulí. Ale chybět Vám určitě budou, holky jedny plechový.
Pavla
Pavlo, mockrát děkuji..♥. Už vymýšlím co místo nich dám 🙂 Krásné dny přeji.
To je milé…..nic asi není náhodou:)))
Evi, přesně tak 🙂 Děkuji
Mňa zaujali najviac:-)
Mě taky 🙂
Neuveritelné…..ako všetko vie do seba zapadnúť….:)
Jani, ano, přesně tak 🙂
Ano, ano z té Marianne si Vás pamatuji a už jsem Vám to kolikrát chtěla napsat. Možná bych to vydání ještě vyšmejdila na půdě😉. To u Vás doma jestě nebyla po bílé ani památka😀. Ať se stále daří. Jste velmi šikovná a pracovitá, za to Vás velmi obdivuji.
Míša.
Jéé Michaelo, to je milé. Mockrát děkuji za přízeň a jsem ráda, že jste napsala :-* Krásné dny Vám a ať se Vám daří ♥
Dobrý den Moniko,
moc ráda k Vám občas nakouknu pro inspiraci.
A ano, občas je neuvěřitelné, jak se některé okolnosti „vyvrbí“. Jste úžasná, že se cedulí vzdáte ;-), z vlastní zkušenosti vím, že podobný krok je neuvěřitelně povznášející, nádherný a hřejivý pocit.
Před lety jsme koupili chalupu a na půdě jsme našli i staré rodinné fotografie úplně původních majitelů. A jelikož dělám genealogii, vím, jaké jsou fotografie dědictví. A jen díky tomu a také obrovskému štěstí, že na půdě bylo opravdu hodně informací o dcerách původních majitelů, se nám podařilo jednou z dcer zkontaktovat a rodinné fotografie po zemřelým rodičích předat. Bylo to ohromě dojemné.
Přeji krásný barevný podzim
Radka
Ježiš,tak to je vážně kouzelný 😉
Tak to je teda uzasny pribeh. Citala som aj jeho pokracovanie (teda zacala som pokracovanim:-))
Je to uzasne.Preji vse dobre.Jitka
Dobrý den Moniko,
tak opět moje manželka procházela Vaše stránky a objevila zmínku o paní Vrbové – tedy za svobodna. Bude to asi nějaká moje sestřenice a jestli je na fotce – třeba Jana. Vidím, že Vaše studio dává možnost vzniku nejen krásným výtvorům, ale může dát dohromady i spostu náhod a příběhů. Pavel